pondělí 9. ledna 2012

Světlana 63: Dozvíme se někdy úplnou pravdu? (akt.)

V případu Světlana (ve spisech tzv. Akce Světlana) se některé údaje už asi nikdy nedozvíme. Hlavně proto, že i archivní materiály nejsou bezedné, nejsou ani samospasitelné, přímých svědků je už poskrovnu a hrozí u nich syndrom "deja vu" i selektivní paměť a svérázná interpretace.
Nedaří se ani stanovit základní výchozí parametr: byla Světlana od samého počátku "realizována" v přímé režii StB, nebo do ní byli agenti StB postupně infiltrováni, až tak časem dostali Světlanu pod svou kontrolu? Indicií pro obojí interpretaci se objevuje stále dost a dost.
Ať už jde o nejednoznačnou osobnost zakladatele Josefa Vávry-Staříka (podle jeho dcery Světlany, dnes už možná důchodkyně, donedávna učitelky na jednom gymnáziu, byla organizace pojmenovaná), či nevyjasněnou osobnost jednoho z vysokých představitelů Světlany na jižní Moravě Antonína Slabíka. Poslední - právě končící - televizní seriál na Dvojce se v jednom dílu též věnoval Světlaně a padlo tam i jméno Antonína Slabíka. Tentokrát v pozitivním vyznění. Vím, že právě spory kolem těchto osob, jsou záležitostí, která rozděluje badatele Světlany do dvou skupin a jsou příčinou toho, že "případ Světlana" nemůže být za dosavadního stavu poznání ještě definitivně uzavřen.
Já nemám tak vysoké ambice, abych rozkrýval možnou roli StB v celém případu a abych někoho soudil. Jednoduše proto, že to z Božic není ani dost dobře možné. Svým způsobem mě to ani netrápí. Mě trápí něco jiného. Mě trápí osudy obyčejných lidí z Božic, Borotic a Lechovic, kteří se s myšlenkou odporu proti nastupujícímu režimu z února 1948 v nějaké míře ztotožnili a byli ochotni s osobním nasazením a velkým osobním rizikem této idei něco obětovat. Není pravdou, že byli k něčemu takovému nuceni. Tato možnost jim byla nabídnuta, nebo se do situace, která je s osudy Světlany spojila, dostali shodou okolností a neodmítli ji. Byli tací, kteří "jenom" na spolupráci kývli a vyplnili "úpis", byli tací, kteří ani netušili, že se svým podpisem zapojili do něčeho velice vážného. A byli i tací, co se takto veřejně (byť ilegálně) za jiné a pro jiné angažovat nechtěli a svou účast v tomto projektu odmítli. Toto je třeba mít vždy na mysli, když začneme nad významem božické Světlany meditovat!
Suma sumarum se jedná o velmi malý časový úsek (od konce února a počátku března 1949 do května až června 1949). Přesto je třeba mít na zřeteli, že tyto jarní měsíce byly vyplněny několika zásadními událostmi, jež ve svých důsledcích vedly k velmi vážným a těžkým následkům pro všechny zúčastněné.
Musím to opakovat zas a znova: stěžejní postavou božické Světlany byl a zůstává Antonín Daněk, hostinský, bývalý partyzán, bojový velitel Světlany a posléze kurýr americké CIC. Antonín Daněk byl napojen na špičky Světlany, ale nebyl ani její zakladatel, ani člen jejího nejužšího vedení. Měl kontakty, měl instrukce, měl informace a ze zatím zjištěného materiálu měl i "čich na aktuální vývoj situace". Neviděl však do zákulisí a možná podcenil i mocenské pnutí uvnitř vznikající odbojové organizace, která se během krátké chvíle stala až příliš rozsáhlou a obtížně zvladatelnou. Vávra-Stařík ji řídil z pařížského exilu a některé jeho kroky jsou víc než diskutabilní. "Valašský štáb" byl záhy infiltrován spolupracovníkem StB a podobně to dopadlo, když byli někteří členové Světlany zatčeni a umístěni do vazební věznice. I k nim byli na cely dávani agenti StB, kteří vytáhli ze zadržených to, co ještě nevěděli. To byl také definitvní konec božické Světlany. Když byli po neúspěšném pokusu o zadržení Antonína Daňka dne 15.5.1949 v Božicích, při němž byl Antonín Daněk zastřelen, zatčeni řezník František Smetana a jeho švagrové sestry Slezákovy, které tou dobou u Smetanů pobývaly, byl do cely ke Smetanovi nasazen agent, který z něho vytáhl některé důležité informace a na jejich základě byl zcela nečekaně dne 12.6.1949 zatčen faktický zastupující šéf již vlastně odmlčené božické buňky četník Antonín Švarc. Dá se říct, že pouze Švarc a Josef Kudlička si uvědomovali možné dopady své činnosti a hledali východiska z bezvýchodné situace. Útěk do exilu po zralé úvaze odmítli (oba měli své rodiny) a tak se pokoušeli aspoň zahladit všechny stopy. Josef Kudlička hodně pobýval u svého syna v rodných Kloboučkách u Bučovic, no a Švarc byl uprostřed června zatčen. Definitvně spadla klec na naše světlanáře  ráno 20.1.1950, kdy byli všichni - včetně velitele četnické stanice Antonína Nevídala, který nic nepodepsal - zatčeni a eskortováni do věznice v Uherském Hradišti. Na korbě nákladního vozu se možná někteří poprvé viděli jako členové jedné skupiny, protože Světlana byla organizována "trojkovým" partyzánským způsobem.

Dokončení příště.
Dodatek z 12.1.2012:
Seriál na ČT 2: Po stopách třetího odboje
Díl: Výstřely v parku – vysíláno 17.10.a 24.10.2011
Skupina Světlana bojovala na Valašsku s komunisty stejnými zbraněmi jako proti německým okupantům. Novinář Luděk Navara objevuje v novém cyklu dosud neznámé osudy těch, kteří se postavili nastupujícímu totalitnímu režimu v bývalém Československu. Režie M. Petrov.
I ten, kdo má jen okrajové povědomí o třetím odboji, zbystří pozornost, když zazní jméno Světlana. Takto byla pojmenována odbojová organizace, která měla rozsáhlý vliv v rámci celé republiky a dodnes není její činnost zcela probádána. V tomto díle se zaměřujeme na skupinu, která operovala na Valašsku a Zlínsku. Tito lidé měli zkušenost z partyzánského odboje během II. světové války. Uměli se pohybovat v terénu, uměli používat zbraně, uměli "splynout" s krajinou a měli i určité zázemí mezi obyvatelstvem. Z dob partyzánského propojení na Rudou armádu znali poměry v Sovětském svazu a odmítali, aby se u nás prosadil komunismus ruského střihu...

                                                                                                              Ladislav Nevrkla

2 komentáře:

  1. 1. Prosím, můžete uvést název toho seriálu, který je věnován Světlaně. Končící seriál na Dvojce je velmi široký pojem a těžko se to hledá. Nejlépe by bylo zveřejnit odkaz.

    2. Uvádíte, že založení Světlany rozděluje badatele do dvou skupin a že snad indicií k založení Světlany StB se objevuje stále dost. Prosím napište jméno nějakého badatele, nejlépe historika, který stojí za verzí, že Světlany byla založena StB. A když se objevují nové indície, tak aspoň jednu indicii uveďte, která by to potvrzovala.

    Děkuji - A.

    OdpovědětVymazat
  2. Nebudu zde jmenovat nikoho, je to prostě téma, do kterého se řadě odborníků - historiků nechce (nechtějí zaujmout stanovisko, tématu se vyhýbají apod.), protože je ze svého pohledu považují právě v tom momentu, o němž jsem se zmínil, za problematické. Jediný autor - řekněme publicista - o tématu dokonce zpracoval dvě obsáhlé knihy, ale ti, kteří se touto tématikou trošku zabýváme, víme, že "se zakousl" do příliš velkého krajíce a výsledek je problematický. Navíc zpracovával své knihy "cíleně" (jinak řečeno zaujatě) a to je ve výsledku teprve velmi problematické. Jsem rád, že se p. Navara na stránkách MF Dnes a na obrazovce ČT tématu nebojí a dává mu prostor. Je to jediná šance, jak se nějak posunout dál. Musíme taky stále počítat s tím, že vše kolem partyzánů a třetího odboje bude mít ještě dlouho své (oddané) příznivce i (zaryté) odpůrce. (lan)

    OdpovědětVymazat