sobota 4. dubna 2015

Co víme o Vařákových Pasekách

Osud Vařákových Pasek zůstával a dodnes zůstává ve stínu daleko známějších tragédií jakými jsou Lidice, Ležáky, Ploština či Javoříčko. Tragédie z 2.5.1945 však to byla podobně krutá a má své trvalé místo v paměti našeho národa. V Božicích už proto, že zde žijí přímí rodinní příslušníci obětí těchto událostí.
Možná si ti z vás, kteří jste v rodině válečné události neměli a nezažili v té nejhrůznější podobě, nedokážete následky tak dobře představit. My, kteří pocházíme z rodin, na nichž se válka podepsala, si toto trauma neseme v sobě a předáváme je i následující generaci, tak jako bylo předáno nám.
Neodvážím se interpretovat, jak události z Vařákových Pasek ovlivnily rodiny Vařákovy, můžu se jenom pokusit připomenout tyto události s pomocí publikovaných materiálů. Jak moc jsou hodnověrné a přesné neumím odhadnout, v detailech však určitě nepřesnosti budou. To se omlouvám již dopředu. Taky vždy uvedu, odkud jsem názor a tvrzení čerpal, a asi by bylo dobře, kdyby se případně na tyto odkazy napsalo a požádalo se o upřesnění.
Dnes tedy informace z webu http://www.mistopis.eu/mistopiscr/valassko/hornolidecsko/varakovy_paseky/

VAŘÁKOVY PASEKY
k.úLačnov (Vizovická vrchovina / Hornolidečsko)
Zaniklá pasekářská osada na hřebeni, vybíhajícím k východu v vrchu Bařinky.
První chalupu si zde postavil Martin Vařák z Pozděchova někdy kolem roku 1870. Počátkem 20. stol. zde stály čtyři usedlosti s 26 obyvateli - všichni Vařákovi (potomci synů Martina Vařáka). Ve 40 letech 10 již chalup, z nichž jedna na katastru Pozděchova. Za 2. sv. války časté útočiště partyzánů. Poté, co zde byla 1. května 1945 instalována německá vysílačka, na níž partyzáni zaútočili a několik německých vojáků zastřelili, bylo 2. května 8 chalup vypáleno (2 zůstaly ušetřeny pravděpodobně proto, že stály stranou - později opuštěny) a obyvatelstvo odvlečeno gestapem do Valašské Polanky (ženy a děti poté na přímluvu místního faráře propuštěny, 4 lidé mučeni a následujícího dne zavražděni).
Dnes luční enkláva, zhruba uprostřed v malebné skupině starých stromů pomník připomínající vypálení osady a jména mrtvých (kromě čtyřech zavražděných z 3. května ještě Josef Mikulín, partyzán, zastřelený během incidentu patrně omylem svými druhy, a František Vařák, snad muž, jež zemřel na následky bytí při výslechu již v dubnu 1945 - jinde však uváděn jako Tomáš !?). Ve východní části louky u okraje lesa výskyt vzácného (byť nepůvodního) šafránu bělokvětého - nejvýše položená lokalita této rostliny (701 m.n.m.), oploceno. U pomníku "9" zastavení naučné stezky Vařákovy Paseky, u lokality  šafránu zastavení „9a“.
                                                                 duben 2006



Žádné komentáře:

Okomentovat