středa 29. července 2015

Staré mapy nelžou? Nelžou, ale jsou plné nepřesností!

Starý desky jsou dobrý, starý desky nepatří do popelnice, ale na gramofon. Hudební publicista Miloš Skalka tak kdysi uváděl populární rozhlasový hudební pořad. Napadla mě parafráze: Starý mapy jsou poklad, starý mapy patří do archivu. Starý mapy však jsou i plné nepřesností a zavádějících informací.
V tomto směru mě málem kleplo, když jsem na webu objevil nádherné mapy, které jsem dosud neznal a mezi nimi jednu, která mi leccos osvětlila.
Především mi osvětlila, odkud před 20 lety čerpal informace o zaniklých obcích břežanský pan farář Stanislav Bláha. Vynikající, moc hodný člověk, kterého si možná někteří pamatujete, jak na počátku 90. let lezl po lešení a pomáhal s opravou kaple v Pravicích! pomáhal mi tenkrát při mé práci na publikaci o Božicích s čtením a překladem nějakých materiálů z Vrbkovy Vlastivědy psané německy kurentem! On ho uměl číst a z němčiny překládal výborně, byť pocházel tuším z Martínkova u Mor. Budějovic, což bylo již vnitrozemí na Vysočině.
Zásoboval mě některými názvy a jejich umístěním do krajiny, s nimiž jsem já moc nesouhlasil. A nesouhlasím s nimi dodnes :-)!!!! Hlavně proto, že se jinde neobjevují (názvy) nebo je jejich umístění na mapě nepřesné. Nedaří se mi mapku zvětšit tak, aby byla perfektně čitelná a archiv v Mikulově nebo ve Znojmě, s nimiž jinak rád spolupracuji, nechci takovou prkotinou v době dovolených zatěžovat.
Přesto mě mapka "chytla" a se zájmem jsem do ní nahlédl. Už třeba proto, že jsem poslední dobou leccos zaznamenal o historii Miroslavi, projížděl jsem Hostěradicemi a jejich částmi, Oleksovicemi a jejich částí, Prosiměřicemi a jejich částí, Horními Dunajovicemi a jejich částí atd. atd.
Proč však to zařazuji i na blog věnovaný především Božicím? Hlavně proto, že na této mapě jsou Božice zapsané jako Bošice. Upozorním i na některé další zajímavosti a nepřesnosti, kterých se "mapař" dopustil.
Takže Božice zde jsou jako Bošice, České Křídlovice pouze jako Křídlovice, pod nimi správně Petrovice (dávno již pustina). Mezi Petrovicemi a Hodonicemi stávaly Mostkovice, ty jsou ale na mapě zachyceny pod Krhovicemi. Filipovice jsou zaznamenány daleko na sever od Borotic, což je nesprávně. Nad nimi vidíme Heřmanice (spíš se vždycky uvádí Heřmanov, dnes část Čejkovic) a u Heřmanova je jedna z největších chyb na mapě: jsou tam napsané Rekvice (místo Čejkovice), a to proto, že si autor mapy spletl polohu Rakvic (taky zvaných Raklinice nebo Rochovice). Rakvice ležely směrem k Mlýnským Domkům v Křídlovicích, tak jihozápadně pod Robinovým vinohradem). Čejkovice pak jsou zapsané taky špatně severně od Velkých Oleksovic. Původní Čejkovice stávaly jihovýchodně od Oleksovic, blízko Mšic, což je dneska část Oleksovic. Zaniklé Libice severně od Břežan směrem na Dolenice jsou správně, ale Libický rybník mezi Mackovicemi a Břežany je trošku zvláštní. Vlkovice (psáno Milkovice neboli staré Pravice) leží v pravické oboře. Pravice se tenkrát nazývaly Bravice, ovšem název Vršany (Frišava) pro dnešní Břežany čtu poprvé. Známý je název Vršava. Nepřesné jsou taky Rohostice - správně má být Rohoteř a byla to zaniklá obec u starého mackovického hřbitova. U toho hřbitova, který dodnes existuje, stával ještě v 17. století opuštěný kostel ... A nepřesně zaznamenané asi bude i Charvátské pole mezi Břežany a Pravicemi. Moravští Charváti tady nedaleko žili, ale centrum jejich osídlení byl Frélichov (dnešní Jevišovka), Nový Přerov a Dobré Pole. Třeba někdo ví víc ... Úsměvné jsou taky přepisy názvů Kašinec (místo Kašenec) a Vincířov místo Václavov v  dnešní Miroslavi, zvláštní pak je pojmenování Strachotín místo Strachotice. A dočista zde chybí Křížkovice - zaniklá osada v údolíčku mezi hrby a větrolamy nad Starou horou směrem ke kruháku.
No vidíte, jak můžou být někdy zajímavé staré mapy. Jen kdyby nebyly v mnoha případech tak matoucí ....

                   (lan)

Žádné komentáře:

Okomentovat