pátek 10. března 2017

Co pro Světlanu znamenal 11. březen 1949

Příkladně statečný
člověk A. Nevídal
Paměti Svatopluka Župky (*1928) jsou jedním z mála publikovaných svědectví o božické, potažmo znojemské Světlaně. Podrobně vzpomínal v knize J. A. Zemanové-Mazalové a taky na stránkách Novin Niva v roce 2005. S Župkovými vzpomínkami pracoval i Jaroslav Pospíšil v objemné knize Hyeny v akci.


Svatopluk Župka píše: "Jednalo se o odpor proti stalinské ideologii vzniklé po únoru 1948. V čele tohoto hnutí byli partyzáni. Jejich heslem bylo: komunismus ano, ale ten národní po vzoru Jugoslávie - titovský. Tak vznikla celostátní organizace Světlana. Odnož této organizace v Božicích se nazývala Světlana-Jarmila.
Zakladatelem byl Antonín Daněk, příslušník partyzánské jednotky Jana Žižky. Z materiálů ministerstva vnitra z té doby vyplývá, že "hostinský Antonín Daněk byl pověřen velitelem štábu Světlany Antonínem Slabíkem, aby na Znojemsku vytvořil tuto organizaci". Při svých cestách Moravou na přelomu let 1948 a 1949 navštívil Antonín Slabík také Znojemsko. Jako prvního si zde vyhlédl hostinského z Božic Antonína Daňka. Pro větší důvěryhodnost jej na cestě doprovázeli známí A. Daňka Rudolf Lenhard a Josef Matúš.
"Někdy v březnu 1949 jsem byl povolán na četnickou stanici, abych opravil zámek," vzpomíná Svatopluk Župka. "Vymontoval jsem ho a opravu jsem prováděl na místě. Vtom přijelo ke stanici osobní auto se třemi civilisty, kteří vešli do velitelovy kanceláře. Po chvíli z ní vyšel velitel Nevídal a zavolal svého zástupce strážmistra Švarce. Vzápětí vyšel z kanceláře Švarc, vzal mě stranou a řekl, abych jel za Daňkem a řekl mu, že jsou zde pro něho. Sedl jsem na kolo a zadem jsem zajel do restaurace. Daňkovi jsem vyřídil vzkaz od Švarce s tím, ať přijde k nám."
Župkovi měli zámečnickou dílnu na bývalém Sorochmanovém a bydleli na Thavonovém. Daněk ozbrojený pistolí a sklenicí s náboji a taky s nějakými spisy zamířil pozadu na Thavonovo. Tam se ukryl ve sklepě. Podrobnosti jsem už kdysi popsal v jiných dílech Světlany. Na Thavonovém se však Daněk necítil bezpečně a tak se v noci přemístil na Kolonii do domu dalšího člena božické Světlany Ladislava Smrčka. Události následujícího týdne jsem rovněž už kdysi dostatečně podrobně popsal. daňkovi z odchodem z Božic pomohli především Antonín Švarc a Josef Kudlička. Výsledek byl jasný: Antonínu Daňkovi se podařil útěk do Rakouska.
Svatopluk Župka k tomu dodává: "Za několik dnů jsem dostal vzkaz, abych se dostavil ke Smetanům, což byl řezník a jeho paní porodní asistentka. Dostavil jsem se. Byl tam četník Antonín Švarc, který mi řekl, že Daněk včera překročil hranice a je v Rakousku. Ve vsi se o události mnoho hovořilo a bylo jasné, že původcem protistátních akcí byl Daněk. A divili se všichni ještě víc, že akce pokračovaly i po Daňkově útěku do Rakouska."
Někteří členové božické Světlany doporučovali utlumit činnost a vyčkat, jak se bude situace dál vyvíjet. Daňkův zástupce četník Antonín Švarc naopak pařil k těm, kteří chtěli pokračovat i ve změněných podmínkách, neboť byl počátkem dubna 1949 kontaktován samotným Daňkem, který se na několik dní vrátil zpátky do republiky. O Daňkově pobytu v Rakousku něco víme, něco zůstane asi zahaleno rouškou tajemství. Každopádně chybí důkaz o tom, že by Daněk byl agentem StB nebo dvojitým agentem, tj. československé rozvědky a americké CIC, pozdější CIA. Že ho jeho nadřízený v odboji Antonín Slabík počastoval označením "bolševik", to je pravda, ale pro skutečné hodnocení osobnosti a činnosti Antonína Daňka je to stále nedostatečné. Neozval se mi ani dr. Pernes, kterého jsem požádal o stanovisko na základě jeho  příspěvku v Lidových novinách letos v únoru.
Berme to zatím tak, že většinu členů božické Světlany tvořili členové KSČ (včetně bývalých sociálních demokratů) a členové původní Československé strany lidové, kteří působili i ve vysokých veřejných funkcích především v období od roku 1945 do 25.2.1948. Jmenovitě to byli: bývalý předseda MNV Božice Bohumil Paděra, řezník František Smetana, rolník z Kolonie Ladislav Smrček, rolník Josef Neděla, rolník a funkcionář Josef Kudlička, rolník a velitel SDH Božice Josef Hanuš. Do kontaktu přišel i mladý Antonín Raušer z Božic, Daňkův bratr Josef z Bantic a sestry paní Smetanové Anežka a Marie Slezákovy, které ke Smetanům velmi často zajížděly až ze slovácké Nivnice. Po únorovém převratu v roce 1948 byla řada božických osobností vyřazena z veřejného života jako nepřátelé lidové demokracie a komunistického režimu. To se týká na prvním místě božického místostarosty a předsedy KDU-ČSL Josefa Kudličky, který byl všech funkcí zbaven Akčním výborem Národní fronty hned 25.2.1948, a o něco později i předsedy MNV a KSČ v Božicích Bohumila Paděry. Antonín Daněk jako "desítkový důvěrník" KSČ patřil určitě už dříve k jeho blízkým spolupracovníkům. Třetí skupinou, která byla tvrdě postižena zatčením, vazbou a v následném procesu v roce 1951 odsouzená k vysokým trestům, byli příslušníci stanice SNB v Českých Křídlovicích. Zatímco zástupce velitele Antonín Švarc byl velmi aktivním členem Světlany a blízkým spolupracovníkem Antonína Daňka, byl velitel stanice Antonín Nevídal zatčen, souzen a potrestán především za to, že věděl, kryl své podřízené a neinformoval nadřízené orgány. Tento statečný postoj člověka ve vysoké funkci si zasluhuje zvláštní úcty. Neoznámil ani Švarce, ani Diviše, neudal ani Daňka, ani nikoho dalšího z božické Světlany, choval se zásadově, odvážně, čestně, statečně a především lidsky. Netušil, že právě proto na něho dopadne ruka zákona tak tvrdě! A podobně tvrdě dopadla tato ruka i na dalšího člena křídlovické stanice SNB Karla Diviše, který později ve vězení na následky útrap dokonce zemřel. Všichni tři představitelé SNB se navíc podíleli na zahlazení stop po předcházející Daňkově činnosti, což jim v pozdějším zinscenovaném nezákonném procesu v červnu 1951 ještě přitížilo. Nebylo to zase až tak jednoduché, protože mezi pracovníky křídlovické služebny SNB byli i další, z nichž jeden byl zvláště horlivý. Se dvěma členy StB šel 11.3.1949 do Daňkova hostince pana hostinského zatknout a když díky souhře šťastných náhod neuspěli, seděli v hospodě a sledovali a trpělivě čekali ... Pak se divil, že se v obci objevily hanlivé nápisy směřující k jeho osobě.
Po Daňkově útěku zůstal aktivním členem božické Světlany především praporčík Antonín Švarc. Koncem března a začátkem dubna 1949 kontaktoval další nové spolehlivé spolupracovníky Světlany z borotické místní části Filipovice a známého lechovického zahradníka Rudolfa Krále. V Boroticích jednal s tajemníkem MNV Valentinem Jeřábkem, ten získal ke spolupráci svého souseda rolníka Josefa Čermáka; Rudolf Král pak kontaktoval poštovního úředníka v Lechovicích Františka Plačka, elektrikáře Jaromíra Pelikána a rolníka Vlastislava Bazala.
Jako blesk z čistého nebe zapůsobil na všechny obeznámené nečekaný návrat Antonína Daňka z Rakouska do vlasti dne 4.4.1949!
                                          (lan)

Žádné komentáře:

Okomentovat